No, velkej rozdíl je mezi těmi, co se látku našrotí (naučí nazpaměť) a mezi těmi, co se jí naučí (pochopí). V tomhe ohledu se bavím tím, jak se strojaři drtí vztahy ke zkoušce z Termomechaniky - na co mi je pamatovat si přesně vztah pro účinnost Carnotova cyklu, Ottova cyklu, Rankinova cyklu atd., když se můžu naučit základní vztah pro účinnost a zbytek si odvodit (pamatovat si pV a HS diagramy a co z nich vyčíst) :)
Ti, co se umí naučit jsou v praxi nejužitečnější - to co potřebují mají v hlavě utříděné a provázané, zbytek ví, kde hledat. Drtiči mají vše v hlavě uspořádané, zbytek dohledávají, včetně vazeb. Flinci všechno hledají.
A teď k tvé poznámce. Rozdíl poznáš - Ten, kdo látku chápal je v myšlenkách pružný a má velkou kapacitu, biflíř umí pevný sekvence. A ten kdo hledal až se naučil umí jen ty sekvence, který potřeboval.
A proto mi třeba nesedla výuka češtiny/literatury, dějepisu, zemáku a jazyků - nenašel jsem tam logickou linku, žádný vazby. prostě bifl. Naopak mi sedla biologie a chemie - měli jsme jednu učitelku a ta stavěla právě na různých vazbách mezi těmito předměty. Jo, nadávali jsme, když po nás chtěla v chemii věci z biologie a naopak - ale když se na to koukám zpětně, věděla co dělá a proč.
↧